Lesní správa Františkovy Lázně

 

Lužná – lesy a rybníky

Dva tyto místní názvy najdeme u silnice západně od Františkových Lázní mezi Ostrohem (hrad Seeberg) a Klestem (odbočka ke Komorní hůrce). Blíže k Ostrohu je osada Lužná a 3 km dále je bažantnice Lužná. Ze silnice jsou viditelné ve dvou místech lavice s přístřeškem, typická lesní odpočívadla, kde je také možno odstavit auto. Na severozápadní straně Luženského lesa je u lavice na kmeni stromu barvou napsáno K OBOŘE. Kromě oplocené bažantnice v tom lese oplocení obory není. Mezi dvanáct rybníků, tůně v to nepočítaje, zavedou návštěvníky lesa cesty a pěšiny po březích a hrázích rybníků. Borové doubravy a bažinné olšiny byly v jižní části vyhlášeny přírodní rezervací o rozloze 23,9 ha v letech 1997-8. Název dostala podle rybníka Studna u Lužné.

V Luženském lese jsou i zaniklé a zanikající vodní plochy. Vodní ptáci, mokřadní rostliny a romantika vodních hladin lákají k procházce nebo k projížďce na kole.

Po břehu největšího rybníka Plochého přichází od západu cesta a stáčí se od rozcestí vlevo zpět k silnici. Opačným směrem vede k přírodní rezervaci.

Od bažantnice Lužná vede modře značená turistická cesta ke hradu Seebergu s turistickým zázemím restaurací a penzionů. Prochází lesem, kde u rybníka Mošnička je přes mokřad položen povalový chodník délky přibližně 100 m. Je variantou vycházky do lesů v rybničnaté krajině jižně od Ostrohu.

Halštrovský les – k prameni Bílého Halštrova

Hornatina Smrčin v pramenné oblasti Bílého Halštrova v Ašském výběžku bývala nazývána Halštrovskými horami a na německých mapách stále nese název Elstergebirge. V turistické mapě, která nám může být velmi užitečná při výletech do této málo známé oblasti, najdeme v předmětném území názvy přírodních parků Kamenné vrchy, Smrčiny a mezi nimi Halštrov. Tam také je místní název Halštrovský les. V něm pramení řeka Bílý Halštrov.

K vývěru upravenému do podoby kamenného portálu se studánkou vede povalový chodník. Najdeme jej na odbočce zeleně značené cesty mezi Výhledy a Vernéřovem u Aše (GPS N500 11′ 53,96“ E120 16′ 13“). K odbočce lze dojet také na kole po cyklotrase č. 2062 přes Nebesa u Aše. U lesní cesty, která od povalového chodníku pokračuje bez značení do Německa, stojí přístřešek. Lesnatým údolím řeky od pramene až na hranici u saských lázní Bad Elster vede zeleně a v závěru žlutě značená cesta. Její délka 11,1 km (podle turistických směrovníků) je shodná s délkou toku Bílého Halštrova na českém území.

Výchozím místem při dopravě vlakem může být Hazlov, cílem Aš (trať č. 148). Auto lze zaparkovat ve Výhledech, nebo ve Vernéřově, kde je restaurace U Špreňarů.

Naučné stezky v Dyleňském lese

Do rozlehlých lesních porostů přírodního parku Český les vedou dvě naučné stezky zřízené Lesy ČR. Obě jsou dobře dostupné na kole.

  1. Na nejvyšší vrchol Dyleň (940 m) v severní části Českého lesa, která leží v Karlovarském kraji, zavede návštěvníky zelené turistické značení ze Staré Vody přes Vysokou. Informační tabule stezky jsou osazeny od okraje lesa nad Vysokou, kam je možné také dojet autem. Trasa NS 2,4 km s převýšením 200 m vede po asfaltované lesní cestě. Až na vrch Dyleň je 10 zastavení. Popsány jsou slovně i obrazově typy lesa a jeho hospodářské pěstění. Pro rozhled do krajiny severozápadním směrem je nutné na vrcholu obejít oplocení objektů telekomunikačních zařízení. Lesy ČR na této stezce a v rozlehlém vrcholovém areálu ve spolupráci s Radiem Egrensis pořádaly v letech 2010 a 2011 jarní Den lesů s programem pro širokou veřejnost.

    Zelené značení pod Dylení navazuje na pěší červeně značený okruh, ze kterého je možné odbočit ze stezky po stání hranici k údajnému středu Evropy. Mezník, který jej označuje, stojí pár kroků od hranice na německém území. Kritéria pro výpočet tohoto bodu znázorňuje deska s mapou. Podle jiných kritérií jsou vypočteny i další středy Evropy v Německu, u nás, v Polsku , Litvě, Ukrajině a jistě i jinde. Zelené značení, pokračující z Dyleně, navazuje po necelých 10 km u Kamence na druhou naučnou stezku.

  2. Do revírů Dyleňského lesa pro poučení o lesních společenstvech rostlin a živočichů zavádí návštěvníky druhá naučná stezka nazvaná „Slatina“. Začíná na okraji lesa u Malé Hleďsebe západně od Mariánských Lázní. Do vsi Velké Krásné vede po žlutém značení. Potom je souběžná se zeleným značením, ale odbočuje po vlastním značení jižně k hájovně Kamenec u stejnojmenné přírodní památky, kde se lesní okraje prolínají s lučními porosty. Na úbočí vrchu Hřebínek (703 m) se vrací na zelené značení až k Plánskému můstku, kde od své zastávky č. 4 opět po vlastním značení pokračuje nad zaniklou obec Slatina. Tam je altán a blízko něj Janovského pramen s vývěrem pitné vody. Jižněji pod ohybem silnice připomíná obec opravený pomník padlých v první světové válce. Naučná stezka pokračuje východním směrem po lesní silnici se 3 krytými odpočívadly, mezi nimiž míjí bývalou rotu pohraniční stráže, kde je nyní provozován pointball. Poslední zastávka č. 6 je u navrhované přírodní rezervace v rašelinné smrčině. Naučná stezka zde vede po cyklotrase č. 2137 a končí na okraji lesa před Tachovskou Hutí po 12,5 km lesního putování. Zvlášť ji lze doporučit pro cyklisty.

    Občerstvení, kromě zmíněného Janovského pramene, v Dyleňském lese nelze najít. Nabízí se ve výchozích nebo cílových místech Stará Voda a Velká Hleďsebe.